Plemenářská práce v chovu králíků

Plemenářská práce v chovu králíků.

Jak si zajistíme chovná zvířata?

Plemenná zvířata si můžeme pořídit několika způsoby. Přímo od chovatele kde není až tak velký problém zjistit si adresu na internetu nebo v různých inzercích.Výhoda je v tom,že si můžeme prohlédnout celý chov, zjistíme čím jsou krmeni vidíme jak jsou ustájeni.Začínající chovatel by si neměl kupovat zvířata velmi mladá,protože ty ještě potřebují určitou starostlivost a ani staré které si těžko zvykají na změnu podmínek, nejlepší odrostlé mláďata .Nevýhodou je že někdy kupujeme tzv. zajíce v pytli I když není možné podceňovat dobrý úmysl mnohých chovatelů,kteří takto svá zvířata nabízí,kupující nemá přehled kvalitě chov.materiálu a nebo už jsou zvířata prodaná.Další negativní formou je nákup připuštěných samic protože kupující nemá jistotu ani o kvalitě samice ani samce a ani zda připuštění bylo úspěšné a hlavně v době březosti je změna prostředí pro zvíře škodlivá.

Další způsob je na výstavách jak místních tak i na vyšších tam zase se dozvíme jak ten králík byl ohodnocen a jaké má vady či přednosti to je také velmi důležité aby se nedávaly dvě stejné vady na sebe většinou se ještě zesilují.Když králíci na výstavě nejsou k prodeji je tam v katalogu adresa chovatele a je možnost se s ním domluvit.

Na zahraničních výstavách se hlavně nakupují chovná zvířata jak na zlepšení chovu tak a to hlavně na výraznou změnu krve (musíme se připravit na vyšší cenu díky přepočtu).

Co je plemenný výběr a jak ho uskutečňujeme?

Udržování a neustálé zvyšování úrovně chovu vyžaduje,abychom cílevědomě vybírali pouze nejlepší zvířata. Zvířata vybíráme podle původu,vnějšího vzhledu a užitkovosti. Pomůckou při výběru zvířat podle původu je rodokmen, ve kterém jsou zapsáni předkové do třetí generace,jejich užitkovost a bodové ohodnocení.Při výběru podle zevnějšku se zaměřujeme na požadavky standartu, na konstituci,vývin a pohlavní výraz.Ukazateli užitkovosti jsou zdravotní stav, reprodukční schopnosti, množství a kvalita produktů.

Výběr chovných zvířat provádíme ve třech fázích.Při odstavování mláďat probíhá předběžný plemenný výběr. U mladých zvířat se předpokládá, že budou mít podobné vlastnosti jako jejich rodiče.Růstové vlastnosti posuzujeme podle měsíčních přírůstků pro dané plemeno které jsou ve vzorníku, u toho musíme brát zřetel na počet mláďat ve vrhu. Na plemenitbu jsou vhodné mláďata z nejvyrovnanějších vrhů, protože rozdíly v chovu za těch samých podmínek jsou příznakem snížené životaschopnosti a užitkovosti.

Při výběru zvířat vyřazujeme všechny zvířata,které mají závažné chyby v exteriérových znacích, určených pro dané plemeno( barva srsti, podsady, očí, drápů, neúplná a nepravidelná kresba).

Před zařazením zvířat do plemenitby provádíme hlavní plemenný výběr a během plemenitby udržovací výběr.zvířata jejichž užitkovost stále klesá, vyřadíme z chovu.

Jak vybíráme chovné páry?

Na kvalitu potomstva má bezprostřední vliv rodičovský pár. Při výběru samců musíme být náročnější, protože se v chovu uplatňují více než samice.Klademe mimořádnou pozornost na jejich růstové schopnosti a na vyrovnaný počet vrhů u jejich rodičů Zvýšenou pozornost věnujeme požadavkům plemenného a užitkového typu. Všímáme si zejména vyvinutosti pohlavních orgánů samců a charakteru druhotných pohlavních znaků. U samic si všímáme počtu a rozmístění mléčných bradavek (4+4 nebo 5+5).mají pocházet od krotkých a starostlivých samic. U angorských králíků sledujeme i kvalitu a množství vlny rodičů.

Nejkvalitnější zvířata bývají ze zimních a jarních vrhů. Plemenná zvířata ze zimních vrhů doporučujeme pářit s partnery z jarních nebo i z pozdějších vrhů.Mladá zvířata zařazená do plemenitby musíme vyzkoušet se staršími,osvědčenými partnery.Dobré výsledky se dosahují při samcích středního věku a mladých samicích. Doporučuje se vybrat v tomto období na plemenitbu 1,5-2 vyšší počet králíků než je skutečná potřeba na obnovení a reprodukci chovu.Je to důležité jednak pro kvalitativní prohloubení výběru při sledování dalšího vývoje králíků, jednak pro rozšíření kvalitního chovu u dalších chovatelů. Na jednoho samce připadne 8-10 samic.

Jak rozlišíme samce od samice?

Samce od samice rozlišíme při vychlípení análního a pohlavního vývodu. U dospělých samic se objeví štěrbina,dospělým samcům vyklouzne špičatý pohlavní úd. U mladých samic se pohlavní a anální otvor téměř dotýkají a tvoří číslici 8, u mladých samců jsou pohlavní a anální otvor od sebe vzdálené a tvoří samostatné kroužky.

Co by jsme měli vědět o připouštění?

Králíci patří mezi zvířata.které vynikají plodností a za určitých podmínek jsou schopny se pářit v jakoukoliv roční dobu.

Králíci jsou pohlavně vyspělí už ve věku 3-4 měsíců, tělesně však dospívají podle plemene o 2-4 měsíce později. Pokud bychom je předčasně použili k plemenitbě, zaostali by ve vývoji a získali bychom málo životaschopné potomstvo. Organismus králíka ani při zajištění optimální výživy nedokáže využít živiny současně na růst vlastního těla a plodu. V drobných chovech proto poprvé páříme králíky až po dosažení úplné tělesné dospělosti. Samice velkých plemen ve věku 9 měsíců, středních plemen ve věku 8 měsíců, malých plemen v 7 měsících a zakrslých plemen ve věku 6 měsíců. V produkčních chovech můžeme chovné zvířata pářit o něco dříve ale až po dosažení optimální živé hmotnosti. Samce stejného věku používáme k plemenitbě o měsíc později než samice.

Příznaky říje poznáme vcelku lehko.Samice jsou nepokojné,méně žerou,hlavu si otírají o vnitřní zařízení králíkárny, někdy si trhají i chlupy a prohrabávají podestýlku. Jejich pohlavní orgány jsou silně prokrvené a zvětšené. Samec je ochotný se pářit kdykoliv když je zdravý a v dobré chovné kondici

Páření králíků probíhá většinou dobře,bez vážnějších komplikací ( pozor na Za jsou dost temperamentní a někdy samice dokáže se samcem pěkně zacvičit). Před připuštěním kontrolujeme zdravotní stav králíků určených k páření. Je to důležité zejména tehdy,když připouštíme zvířata jiného chovatele (nedoporučuji zaděláváme si na velký malér) Kontrolujeme hlavně výskyt pohlavních chorob,rýmy, ušního svrabu a podobně. Při zapouštění dáváme samici do kotce k samci ne naopak,protože samec se dlouho seznamuje s novým prostředím a samice bývá ve svém kotci často na něj agresivní.. Důležitý je i časový rozvrh připouštění. V zimě připouštíme králíky za poledne ( ideální slunečný den),kdy bývá nejtepleji v letě je připouštíme ráno a nebo vpodvečer.Nejlepším dnem připouštění je čtvrtek,neboť zabřeznuli samice vychází porod na sobotu nebo neděli,kdy má chovatel více času na sledování průběhu.

Samci by neměli mít pří páření kotec hlubší než 60 cm,který umožňuje rychlý zásah chovatele když by hrozilo poranění některého ze zvířat.Vlastní páření trvá krátce asi 2-3 min, samec se po koitu svalí na bok a nebo do zadu. Když samice odmítá samce resp. Je vůči němu agresivní není potřeba jej u něj nechávat déle, protože samec se zbytečně vysiluje a úspěchu stejně nedosáhneme naopak hrozí poranění některého zvířete. Někteří chovatelé kromě úpravy krmné dávky( vyšší dávky ovsa) na zvýšení účinnosti páření dávají do kotce samice několik dní před pářením část podestýlky od samce, Další tzv babské rady které na některé samice fungují jsou přidávat celer,petržel,petrželovou nať, vývar z ovsu Samici vezmeme z kotce hned po spáření. Během páření nenecháváme zvířata bez dozoru. K oplodnění stačí jeden skok. Pokud samec více jak 3 měsíce odpočíval páření opakujeme. Když máme víc plemenných samic,připouštíme je v krátkém časovém odstupu,což umožňuje po okocení vyrovnat počty mláďat v jednotlivých vrzích ( nedá se použít v čistokrevné plemenitbě pokud máme jedno plemeno-nedal by se prokázat původ). Samec se může denně připustit i s dvěma samicemi- s jednou ráno a s druhou večer.

Pokud mláďata po porodu uhynou, můžeme králice znovu zapustit hned druhý nebo třetí den po porodu nebo ji podložit stejně stará králíčata od jiné samice aby se zamezilo tvorbě mléka a zánětu mléčných žláz.Někdy se také stane, že samice v prvním nebo druhém týdnu po porodu uhyne. Příčinou bývá většinou zácpa a nadmutí,protože králice má v té době oslabenou činnost trávicího traktu. Předcházíme tomu tím,že v prvních dnech po porodu nedáváme krmiva které mohou nadmutí a poruchy vyvolat.

Z hlediska celkové efektivity chovu je potřeba při uhynutí mláďat zvážit zda jde o samici připuštěnou poprvé,která může být v dalším období velmi starostlivou matkou a nebo zda jde o starší samici,které mláďata uhynuli už víckrát. Takovou samici je třeba vyřadit.

Co ovlivňuje plodnost králíků?

Na počet mláďat v chovu má vliv více faktorů:

Velikost plemene.Nejplodnější jsou králíci středních plemen(8-9 mláďat), méně plodná jsou velká a malá plemena (5-7 mláďat) a nejméně plodná jsou zakrslá plemena ( 3-4 mláďata).
Roční období. I když je králík schopný se množit celoročně, nejpočetnější bývají jarní vrhy.V březnu a dubnu dosahuje oplodněnost až 100% Pohlavní aktivita i plodnost se v pozdějších letních a podzimních měsících snižují tj. období kdy probíhá línání je oplodněnost kolem 50%
Kondice zvířat. Nejplodnější zvířata jsou v tzv. chovné kondici, kdy má organismus dostatek živin, ale neukládá tuk. U tučných zvířat klesá nejen pohlavní aktivita ,ale i plodnost.
Věk zvířat. Plodnost stoupá do věku 2-3 let,kdy se ustaluje, později se pomalu snižuje.

Jak plánujeme plemenitbu během roku?

Při výkrmu mléčných brojlerových králíků,angorských, sportovních a málo chovaných plemen získáváme obvykle 3 vrhy za rok. U ostatních plemen získáváme 4 vrhy a při výkrmu v produkčních chovech můžeme získat až 6 vrhů. Při plánování je potřeba brát na zřetel i další okolnosti, zaměření chovu,krmivovou základnu,věkové složení chovných králíků.Ale už při připouštění nesmíme zapomínat na to,že budeme muset mláďata někam odstavit a po odstavu ještě určitou dobu vykrmovat a také na to že samci by neměli být spolu.Králíci by s měli kotit především v jarních měsících.Králíci z letních a podzimních vrhů pomaleji rostou a hůře zhodnocují krmivo(poslední roky jsou léta velmi horká). Při pozdějším kocení se vystavujeme nebezpečí, že se nám nepodaří dobře připravit samice z hlediska požadované chovné kondice pro včasné kocení v následujícím roce.Pro získání nejkvalitnější a životaschopných mláďat, samice poprvé připouštíme v prosinci nebo v lednu.Takto získané králíky můžeme použít na rozšíření chovu a na prodej jako plemenná zvířata. Vybrané samice(kromě velkých plemen) se mohou v tom stejném roce ještě připustit.

Několik tipů na orientační plán připouštění:

3.vrhy: 1 ledna,1.dubna, 1.července

4.vrhy: 10. únor, 1.květen,20.červenec, 15.říjen

6 vrhů: 1.leden,28,únor,26.duben,1.červen,28.července,24.září

Způsob odstavu a připouštění	Poř. vrhu	Připouštění	Datum kocení	Odstav
a)Odstav králíků ve věku 63 dní s připouštěním samice hned po odstavu	1.	15.1-20.1	14.2 – 19.2	17.4 – 22.4
	2.	17.4 – 22.4	17.5 – 22.5	18.7 -23.7
	3.	18.7 – 23.7	17.8 – 22.8	18.10 – 23.10
b)Odstav králíků ve věku 56 dní a připuštění samice hned po odstavu	1.	28.12 – 2.1	27.1 – 1.2.	23.3 – 28.3
	2.	23.3 – 28.3	22.4 – 27.4	16.6 – 21.6
	3.	16.6 – 21.6	16.7 – 21.7	9.9 – 14.9
	4.	9.9 – 14.9	9.10 – 14.10	3.12 – 8.12
c)Odstav králíků ve věku 45 dnů s připuštěním samic týden před odstavem	1.	28.12 – 2.1	27.1 -1.2	12.3 – 17.3
	2.	7.3 – 12.3	6.4 – 11.4	20.5 – 25.5
	3.	14.5 – 20.5	13.6 – 18.6	27.7 – 1.8
	4.	22.7 -27.7	21.8 – 26.8	4.10 – 9.10
	5.	28.9 – 3.10	28.10 – 1.11	10.12 -15.12

Jak dlouho používáme králíky v plemenitbě?

Samice jsou pro plemenitbu nejvhodnější ve věku 3-4 let,můžeme je ponechat i 5-7 let, samce používáme 4-5 let. Není dobré často měnit plemenná zvířata, protože je to na úkor ekonomiky chovu a riziko chovu se tím zvyšuje. Životnost plemenných zvířat se intenzivním využíváním v plemenitbě úměrně snižuje.

Jak se staráme o březí králice?

Březost-gravidita králice trvá průměrně 30-31 dnů. Březost poznáme tzv.kontrolním připuštěním 5-7 den po předchozím páření, když samice před samcem utíká a vydává frkavý zvuk, je možné počítat s tím,že první páření bylo úspěšné , je to tak na 80% spolehlivá metoda.Stává se,že samička přijme samce i když je připuštěná, anebo jej odmítne a je jalová. Bezpečněji zjistíme březost opatrným prohmatáním břišní oblasti 16 den po připuštění, ale to vyžaduje cit a hlavně zkušenosti. Samici si položíme na rovnou plochu hlavou k sobě.levou rukou ji přidržíme za hřbet a pravou rukou opatrně prohmatáme břišní dutinu. Plody se v prvních 14 dnech vyvíjí velmi pomalu a dosahují velikosti fazole.Občas se také vyskytne tzv. nepravá březost, když při páření nenastalo oplození vajíček. Nepráva březost se může vyskytnout i při skupinovém chovu mladých samic po pohlavním vzrušení. Taková samice se chová jako březí; je nepokojná,staví si hnízdo a nastávají u ní změny mléčných žláz. 18 den se příznaky nepravé březosti ztratí a samici můžeme znovu zapustit.V případě opakování je potřeba takovou samici vyřadit.

Děloha králice je dvojité a umožňuje i dvojité oplození- při prvním páření se oplodní vajíčka z jednoho vaječníku a při kontrolním páření se mohou oplodnit vajíčka z druhého vaječníku. Při dvojitém oplození dojde i ke dvěma vrhům (se stejným časovým odstupem jako došlo k oplození). Mláďata z druhého vrhu jsou obvykle mrtvá a stává se to jen ojediněle.

Březí samici vyčistíme kotec, zbytečně ji nevyrušujeme,dobře ji krmíme a dostatečně napájíme (ideální jsou různé typy napáječek).Při sestavování krmné dávky musíme brát do úvahy, že vývoj mláďat je spojený se životem samice a proto čím kvalitnější bude její výživa tím životaschopnější budou mláďata.Nedoporučuje se často měnit složení krmných dávek a je třeba se vyvarovat zkrmování namrznutých nebo nahnilých,plesnivých krmiv.

Asi 10-14 dnů před porodem dáme do kotce kotiště,suchou podestýlku je dobré provést i desinfekci a není špatné dvířka poněkud zatemnit při větších mrazech se doporučuje celé dvířka zadělat.Zásahy v pokročilejším stadiu gravidity by mohli působit nepříznivě a rušivě. Citlivější samice by mohli předčasně porodit nebo mláďata po porodu sežrat V té době už můžeme umístit do kotce kotiště aby samice měla dostatek času si na ně zvyknout. Kotiště by mělo mít větrání a oplechovaný otvor jinak jej sežerou na dno je dobré dát hoblovačka nebo piliny. http://www.zocschmoravskebranice.eu/index.php?page=eshop&dir=Chovatelske-predmety

Jak ošetřujeme mláďata?

Před okocením si samice udělá hnízdo z podestýlky a vlastní srsti. Porod probíhá nejčastěji v noci nebo brzo ráno (není to pravidlo).Chovatel do porodu nezasahuje..

Mláďata se rodí slepá a holá. Kocení trvá většinou 10 -30 min.Jak samice nemá při kocení klid a nebo ji něco vyruší, může potom mláďata rozházet,rozdupat, popřípadě i sežrat. Když na to přijdeme včas dají se mláďata někdy zachránit tím,že je dáme do papírové krabičky a umístíme na radiátor na rozehřátí.Hned po porodu prohlédneme za nepřítomnosti matky hnízdo. Je-li nutné,upravíme jej a odstraníme případná mrtvá,slabá,poraněná mláďata. V hnízdě necháváme nejvíce 8 mláďat. Někdo odstraňuje i nadpočetná mláďata ,ale to záleží dříve na tom jak je mléčná matka. V produkčních chovech můžeme nadpočetná mláďata dát k jiné matce a pokud máme dvě plemena tak to můžeme udělat i v čistokrevných chovech (důležité je si poznačit od které samice a kam jsme je dali).Rozdíl ve věku by neměl být větší než 3 dni.

Vrh kontrolujeme každých 10.dnů. Doporučujeme sledovat růst mláďat pravidelným vážením při narození váží 50-60 g při dostatku mateřského mléka za 5-7 dní hmotnost zdvojnásobí. Králíčata pijí 2-3 denně.První srst se objevuje už druhý den, pesíky přerůstají 5-6 den. Uši jsou k tělu přitlačené a začínají se odklánět 8 den po porodu, kdy se zároveň začínají otvírat zvukovody a králíčata začínají slyšet. Mléčný chrup je vyvinutý 18 den a od té doby už mohou přijímat potravu. Trpí-li mláďata podvýživou musíme upravit samici krmnou dávku, případně vrh zredukujeme. Mláďata začínají vidět 10 den. Má-li mládě ještě 11-12 den po narození oči zavřené a zalepené můžeme mu pomoci opatrným omýváním očí odvarem z heřmánku nebo borovou vodou a potřením jemným tukem. S tímto problémem se setkáváme především u krátkosrstých plemen.

Čím déle zůstávají krmená mláďata v hnízdě, tím lépe. Je to důkaz že samice má dostatek mléka a mláďata dobře rostou. Tvorbu mléka podporují v dnešní době především granule pro kojící samice od různých výrobců,ale také pravidelné napájení v zimě vlažnou vodou,mlékem,odvary z ovesných vloček nebo lněného semene,syrová mrkev,brukev,otruby a dobré seno.21.den začínají vylézat z hnízda a ochutnávají krmiva podávaná matce od které se zároveň velmi rychle učí i další věci jako pít z napáječek. V období mezi 18-42 dnem života mláďat musí chovatel věnovat mimořádnou pozornost krmení a hygieně odchovu.

První větší krize ve vývinu mláďat nastává ve věku 42-50 dní. V tomto období začíná výměna srsti a vyměňují se jim mléčné zuby. Mateřské mléko zpravidla už nestačí pokrýt prudký tělesný vývin a mláďat jsou závislá čím dál tím víc na kvalitním krmení.Tyto změny zpravidla provází trávící poruchy a celkově snížená tělesná odolnost. Při nesprávném přístupu chovatele může v tomto období uhynout dost mláďat.

Po dlouholeté zkušenosti z napáječkami vím ,že mladí i když na ni nedosáhnou tak si umí poradit,že si vylezou na samici a nebo se dokáží natáhnout- nedoporučuji napáječky dávat níže kvůli mladým, protože si s nimi potom hrají. Mláďata které chceme použít pro chov přihlásíme k registraci.

Kdy odstavujeme mláďata?

Mláďata odstavujeme od matky podle plánu další plemenitby v produkčních chovech ve věku 21,28 a 35 dnů, v ostatních chovech ve věku 42-56 dnů. Odstavování provádíme najednou,ve výjimečných případech na dvakrát,přičemž v hnízdě necháváme déle mláďata určená k dalšímu chovu. Vhodnější je odebrat matku od mláďat(odstavení samice), než odstavovat mláďata od matky.Někteří chovatelé dávají samici po odstavu na kratší časové úseky zpět k mláďatům aby se předešlo zánětu mléčné žlázy.Králíky je možné odstavit i naráz.Před odstavem je možné samici připustit a tak zabránit zánětu.

Odstaveným mláďatům dáváme nejkvalitnější krmiva.Při odstavení je ponecháme ještě asi dalších 14 dnů ve společném kotci a pak je můžeme třídit i podle pohlaví. Králíkům zabezpečíme čisté a prostorné ustájení a kvalitní krmivo.

Z krmné dávky samice vyloučíme krmiva podporující tvorbu mléka.

Zdroj:

Domácí chov zvířat-Jiří Havlín a kol

Chováme králíky—Emil Barát

Domácí chov zvířat- Jiří Havlín + kol.