Anatomie a fyziologie králíka.

 

V chovu králíků můžeme dosáhnout dobré výsledky tehdy když známe dostatečně anatomické, biologické a fyziologické funkce jednotlivých soustav a orgánů králíka. Tyto znalosti umožní chovateli  využívat jednotlivé znaky,projevy a schopnosti na zvyšování efektivnosti chovu.

Králík patří do skupiny savců a je býložravec, který se vyznačuje velkou rozmnožovací schopností.

Kostru-tvoří kostra hlavy,trupu hrudníkové a pánevní končetiny. Kostra se skládá z 212 kostí. Hmotnost kostry dosahuje 9-10% z celkové hmotnosti.

Svalová soustava- představuje nejhodnotnější produkt- králičí maso. Osvalení vytváří typický obraz jednotlivých oblastí těla.

Chrup- králíka má 28 zubů. Chovatel by měl vědět,že velké řezáky jsou stále rostoucí zuby, které mohou za rok vyrůst až o 13 mm a králík si je obrušuje přirozenou stravou. Při nedostatku krmiva ohryzává dřevěné části králíkáren.

Trávící soustava- králíka zabezpečuje zpracování prostřednictvím látkové přeměny. Žaludek a střeva se pomocí žaludečních střevních šťáv zúčastňují na pleném využití potravy..Žaludek je jednokomorový.Anatomické uložení žaludku a jeho šikmé vyústění k tlamě brání králíkovi ve zvracení, což je častou příčinou žaludečních těžkostí (nadmutí) Střeva jsou 12x delší než tělo. Hmotnost žaludku a střev dosahuje 12-14% z celkové hmotnosti.

Dýchací orgány- v součinnosti s centrální nervovou soustavou zabezpečují pravidelnou výměnu vzduchu.. Tyto orgány (nosní dutina,hrtan,průdušnice a plíce) nemá králík velmi vyvinuté jejich hmotnost představuje jen 0,36%.

Krev-tvoří průměrně 5% z celkové hmotnosti králíka. Krev zajišťuje výživu buněk a tkání a vyrovnává teplotu těla, která se pohybuje v rozpětí od 38,5 do 39,5°C. Počet tepů srdce dosahuje 120-150 za min.

Močová soustava.se zúčastňuje na látkové přeměně tím, že umožňuje odstraňovat rozpadlé produkty látkové přeměny

Pohlavní orgány- se rozdělují na samčí a samičí.Samčí pohlavní orgány produkují pohlavní buňky- spermie. Samičí orgány vytváří ve vaječnících základní buňku-vajíčko, které po splynutí se samčí spermií dává vznik novému jedinci.

V chovech králíků se můžeme střetnout s hermafroditizmem tj.  oboupohlavností.. Králík hermafrodit může mít vyvinuté semeníky,chybí mu však pohlavní úd,namísto něj má pochvu. Takové králíky je třeba vyřadit. Chovatelé by si měli všímat i nevýrazné pohlavní výrazy. Především při samici typickou samičí hlavu a nebo při samcovi samčí hlavu.

Kožní soustava-králičí kožka je poměrně těžká tvoří až 18ˇz celkové hmotnosti.. Vrchní část kožky tvoří srst složená ze třech typů chlupů,které se rozlišují podle délky ,síly a tvaru. Nejdelší jsou rovné krycí chlupy- pesíky, které chrání srst před mechanickým poškozením. Jsou dlouhé 30-50 mm jsou tvrdé a jejich dřeňový kanálek je naplněný vzduchem.Další dva typy jemnějších chloupků tvoří podsadu. Oseníky jsou měkké a ve spodní části jsou zkadeřené. Oseníky tvoří přechod mezi pesíky a nejjemnější částí podsady tzv.vlníky. Ty jsou 1,5-3 cm dlouhé,ohebné,zkadeřené a v kvalitní kožce velmi husté. Nejjemnější srst mají angorští králíci: tvoří ji přibližně 90% vlníků.Mláďata králíků línají v prvním roce 3x, dospělí králíci 2x do roka na jaře a na podzim. Výměna všech chlupů trvá průměrně 1-11/2 měsíce podle plemene, zdrav.stavu,výživy a ustájení. Línání probíhá samozřejmě i v závislostí na počasí.Růst chlupů je u mladých králíků velmi intenzivní, u samců je intenzivnější než u samic. U samic se v době březosti růst chlupů zpomaluje,spojení chlupu chlupovým pouzdrem se uvolňuje.takže samice si může při stavbě hnízda vytrhávat chlupy.

Drápy králíků rostou velmi rychle, hlavně tam kde králík si je nemá možnost obrušovat. Proto chovatel jim musí věnovat zvýšenou pozornost a přerostlé drápky stříhat. ( pozor na přílišné zkrácení,vyvolává silné krvácení)

Smyslové orgány- chuťové,sluchové a čichové orgány mají králíci poměrně dobře vyvinuté, slabší je zrak. V důsledku umístění očí po stranách hlavy nevzniká v mozku ucelený obraz a každé oko prakticky vidí něco jiné. Předpokládá se že králík je barvoslepý. Málo vyvinutý zrak je do určité míry příčinou proč se králíci lekají, když se chovatel objeví před králíkárnou.

Králíci se obvykle dožívají 8-10 let do chovu se doporučuje používat králíky max. do věku 4-5 let.

 

Plemenářská práce v chovu králíků.

 

 

Jak si zajistíme chovná zvířata?

 

Plemenná zvířata si můžeme pořídit několika způsoby. Přímo od chovatele kde není až tak velký problém zjistit si adresu na internetu nebo v různých inzercích.Výhoda je v tom,že si můžeme prohlédnout celý chov, zjistíme čím jsou krmeni vidíme jak jsou ustájeni.Začínající chovatel by si neměl kupovat zvířata velmi mladá,protože ty ještě potřebují určitou starostlivost a ani staré které si těžko zvykají na změnu podmínek, nejlepší odrostlé mláďata .Nevýhodou je že někdy kupujeme tzv. zajíce v pytli I když není možné podceňovat dobrý úmysl mnohých chovatelů,kteří takto svá zvířata nabízí,kupující nemá přehled kvalitě chov.materiálu a nebo už jsou zvířata prodaná.Další negativní formou je nákup připuštěných samic protože kupující nemá jistotu ani o kvalitě samice ani samce a ani zda připuštění bylo úspěšné a hlavně v době březosti je změna prostředí pro zvíře škodlivá.

 Další způsob je na výstavách jak místních tak i na vyšších tam zase se dozvíme jak ten králík byl ohodnocen a jaké má vady či přednosti to je také velmi důležité aby se nedávaly dvě stejné vady na sebe většinou se ještě zesilují.Když králíci na výstavě nejsou k prodeji je tam v katalogu adresa chovatele  a je možnost se s ním domluvit.

 Na zahraničních výstavách se hlavně nakupují chovná zvířata jak na zlepšení chovu tak a to hlavně na výraznou změnu krve (musíme se připravit na vyšší cenu díky přepočtu).

 

Co je plemenný výběr a jak ho uskutečňujeme?

 

Udržování a neustálé zvyšování úrovně chovu vyžaduje,abychom cílevědomě vybírali pouze nejlepší zvířata. Zvířata vybíráme podle původu,vnějšího vzhledu a užitkovosti. Pomůckou při výběru zvířat podle původu je rodokmen, ve kterém jsou zapsáni předkové do třetí generace,jejich užitkovost a bodové ohodnocení.Při výběru podle zevnějšku se zaměřujeme na požadavky standartu, na konstituci,vývin a pohlavní výraz.Ukazateli užitkovosti jsou zdravotní stav, reprodukční schopnosti, množství a kvalita produktů.

Výběr chovných zvířat provádíme ve třech fázích.Při odstavování mláďat probíhá předběžný plemenný výběr. U mladých zvířat se předpokládá, že budou mít podobné vlastnosti jako jejich rodiče.Růstové vlastnosti posuzujeme podle  měsíčních přírůstků pro dané plemeno které jsou ve vzorníku, u toho musíme brát zřetel na počet mláďat ve vrhu. Na plemenitbu jsou vhodné mláďata z nejvyrovnanějších vrhů, protože rozdíly v chovu za těch samých podmínek jsou příznakem snížené životaschopnosti a užitkovosti.

Při výběru zvířat vyřazujeme všechny zvířata,které mají závažné chyby v exteriérových znacích, určených pro dané plemeno( barva srsti, podsady, očí, drápů, neúplná a nepravidelná kresba).

Před zařazením zvířat do plemenitby provádíme hlavní plemenný výběr a během plemenitby udržovací výběr.zvířata jejichž užitkovost stále klesá, vyřadíme z chovu.

 

Jak vybíráme chovné páry?

 

Na kvalitu potomstva má bezprostřední vliv rodičovský pár. Při výběru samců musíme být náročnější, protože se v chovu uplatňují více než samice.Klademe mimořádnou pozornost na jejich růstové schopnosti a na vyrovnaný počet vrhů u jejich rodičů Zvýšenou pozornost věnujeme požadavkům plemenného a užitkového typu. Všímáme si zejména vyvinutosti pohlavních orgánů samců a charakteru druhotných pohlavních znaků. U samic si všímáme počtu a rozmístění mléčných bradavek (4+4 nebo 5+5).mají pocházet od krotkých a starostlivých samic. U angorských králíků sledujeme i kvalitu a množství vlny rodičů.

Nejkvalitnější zvířata bývají ze zimních a jarních vrhů. Plemenná zvířata ze zimních vrhů doporučujeme pářit s partnery z jarních nebo i z pozdějších vrhů.Mladá zvířata zařazená do plemenitby musíme vyzkoušet se staršími,osvědčenými partnery.Dobré výsledky se dosahují při samcích středního věku a mladých samicích. Doporučuje se vybrat v tomto období na plemenitbu 1,5-2 vyšší počet králíků než je skutečná potřeba na obnovení a reprodukci chovu.Je to důležité jednak pro kvalitativní prohloubení výběru při sledování dalšího vývoje králíků, jednak pro rozšíření kvalitního chovu u dalších chovatelů. Na jednoho samce připadne 8-10 samic.

 

Jak rozlišíme samce od samice?

 

Samce od samice rozlišíme při vychlípení análního a pohlavního vývodu. U dospělých samic se objeví štěrbina,dospělým samcům vyklouzne špičatý pohlavní úd. U mladých samic se pohlavní a anální otvor téměř dotýkají a tvoří číslici 8, u mladých samců jsou pohlavní a anální otvor od sebe vzdálené a tvoří samostatné kroužky.

 

Co by jsme měli vědět o připouštění?

 

Králíci jsou pohlavně vyspělí už ve věku 3-4 měsíců, tělesně však dospívají podle plemene  o 2-4 měsíce později. Pokud bychom je předčasně použili k plemenitbě, zaostali by ve vývoji a získali bychom málo životaschopné potomstvo. Organismus králíka ani při zajištění optimální výživy nedokáže využít živiny současně na růst vlastního těla a plodu. V drobných chovech proto poprvé páříme králíky až po dosažení úplné tělesné dospělosti. Samice velkých plemen ve věku 9 měsíců, středních plemen ve věku 8 měsíců, malých plemen v 7 měsících a zakrslých plemen ve věku 6 měsíců. V produkčních chovech můžeme chovné zvířata  pářit o něco dříve ale až po dosažení optimální živé hmotnosti. Samce stejného věku používáme k plemenitbě o měsíc později než samice.

Pokud mláďata po porodu uhynou, můžeme králice znovu zapustit hned druhý nebo třetí den po porodu. Při zapouštění dáváme samici do kotce k samci. Vlastní páření trvá krátce asi 2-3 min. Samici vezmeme z kotce hned po spáření. Během páření nenecháváme zvířata bez dozoru. K oplodnění stačí jeden skok. Pokud samec více jak 3 měsíce odpočíval páření opakujeme.

 

Co ovlivňuje plodnost králíků?

 

Na počet mláďat v chovu má vliv více faktorů:

  1. Velikost plemene.Nejplodnější jsou králíci středních plemen(8-9 mláďat), méně plodná jsou velká a malá plemena (5-7 mláďat) a nejméně plodná jsou zakrslá plemena ( 3-4 mláďata).
  2. Roční období. I když je králík schopný se množit celoročně, nejpočetnější bývají jarní vrhy. Pohlavní aktivita i plodnost se v pozdějších letních a podzimních měsících snižují.
  3. Kondice zvířat. Nejplodnější zvířata jsou v tzv. chovné kondici, kdy má organismus dostatek živin, ale neukládá tuk. U tučných zvířat klesá nejen pohlavní aktivita ,ale i plodnost.
  4. Věk zvířat. Plodnost stoupá do věku 2-3 let,kdy se ustaluje, později se pomalu snižuje.

 

Jak plánujeme plemenitbu během roku?